Kloknerův ústav byl poprvé mediálně spojen s exponátem kostry samice plejtváka myšoka v červenci minulého roku, kdy naši odborníci vypracovali statický posudek, který sloužil jako podklad pro další kroky restaurování. Konkrétně se jednalo o sejmutí čelistí a vlivu tohoto kroku na stabilitu kostry. Aktuálně Kloknerův ústav vydal expertní zprávu, která se zabývala zpracováním matematického modelu a statickou analýzou.
Prvním cílem posudku bylo určit vliv sundání čelistí na zbytek kosterních pozůstatků. Úkon musel být naplánován tak, aby nedošlo k nepředvídatelným pohybům, které mohly narušit exponát. Vzhledem k tomuto kroku byly místo čelistí aplikovány duplikáty z laminátu, což bylo také nutné staticky posoudit. V neposlední řadě bylo úkolem pracovníků posoudit nový návrh závěsného systému, který vychází z původní podpůrné konstrukce z dob, kdy byla kostra postavena na stojanu na podlaze. Změn se dočkalo převážně zavěšení lebky a čelistí, způsob rozepření žeber a též geometrie a poloha hlavních závěsů těla ke konstrukci pod stropem.
Pro usnadnění práce byl našim pracovníkům poskytnut 3D scan kostry, který namodelovala společnost Barbucha studio, s. r. o. Na základě modelu kolegové vytvořili numerické simulace.
První zavěšení kostry přitom proběhlo již v roce 1888 v Náprstkově muzeu. Kostra byla tehdy usazena na nízké ocelové konstrukci stojící na podlaze. Od roku 1893 je kostra plejtváka dominantou Národního muzea v Praze. Následně v roce 1967 došlo k převěšení kostry na traverzu, která byla umístěna pod stropní konstrukcí. Tato konstrukce sloužila až do současnosti. Jak by tedy mohlo vypadat nově navržené zavěšení?
Nové závěsy budou tvořeny ocelovými profily a tyčemi, kdy se tloušťka materiálu pohybuje nejčastěji na 6 mm, pevnostní třída oceli je uvažována S235 (ocel využívaná pro doplňkové a nenosné konstrukce). Na některých místech jsou provedena zjednodušení modelu, která vedou ke koncentraci napětí, které však na skutečné konstrukci nebude vznikat. U prvků, které se od sebe liší jen nepatrně, byl posouzen vždy nejvíce zatížený prvek dané skupiny (týkalo se především jednoduchých závěsů mezi jednotlivými obratli). Následné zatížení závěsů je aplikováno silami, které byly získány odpovídajícím podepřením části kostry, které jsou závěsy neseny.
